Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze každoročně počítají tetřívky obecné v Krušných horách. Z porovnání dlouhodobých dat je zřejmý úbytek tohoto zvláště chráněného živočicha – za 15 let se počet samců na jarních tokaništích snížil na méně než polovinu. Za hlavní faktory úbytku odborníci považují změny prostředí, klimatickou změnu, provoz větrných elektráren, ale i rušení lidmi na tokaništích. Nově vědci do analýz zapojují také data popisující prostředí tetřívků z družic Landsat. “Spektrální pásma družic nám významně napoví, jestli jsou studované lokality pro výskyt tetřívka vhodné. Můžeme tak vyhodnocovat obrovské plochy území i pro další ohrožené druhy,” uvedla vedoucí katedry Prostorových věd a členka mapování tetřívků Petra Šímová.
Tokající samce tetřívků obecných počítají každoročně ornitologové z FŽP během ranních hodin na tokaništích v Krušných horách. Z výsledků sledování vyplývá, že současné stavy kolem 130 zaznamenaných kohoutků jsou méně než polovinou počtů z let 2006 a 2007, kdy vědci napočítali více než 300 jedinců. “Populační fluktuace jsou běžnou realitou, nicméně jasně vidíme, že z některých tradičních tokanišť tetřívci zmizeli, a to hlavně z východních částí krušnohorských ptačích oblastí. Jako klíčový faktor se jeví změna prostředí, a to hlavně zarůstání tokanišť, tedy změna prostření,” řekl vedoucí týmu, děkan FŽP Vladimír Bejček.
Celé znění tiskové zprávy naleznete ZDE
