Lesnický sektor čelí výzvám spojeným s globální klimatickou změnou, jako je nerovnoměrné rozložení srážek, zvýšení teplot a extrémní projevy počasí. Tyto faktory ovlivňují růst dřevin, včetně dubů a ořešáků. Odborníci diskutují o posunu areálů dřevin a doporučují přizpůsobení lesnických postupů novým podmínkám.
Lesy České republiky zahájily rozsáhlý projekt obnovy lesů postižených kůrovcovou kalamitou. Cílem je vysadit smíšené lesní porosty odolnější vůči škůdcům a klimatickým změnám, což přispěje k dlouhodobé stabilitě a zdraví české krajiny.
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku „Zdravá krajina“ firmě podporující obnovu Janovského mokřadu. Tato iniciativa je součástí širšího projektu zaměřeného na zlepšení stavu krajiny prostřednictvím environmentálních opatření financovaných soukromými subjekty. Firmy si mohou vybrat konkrétní projekt, který podpoří, čímž přispějí k udržitelnosti a biodiverzitě regionu
Neziskové organizace a spolky pečující o chráněná území v Česku čelí finančním potížím, které ohrožují jejich schopnost udržovat vzácné lokality. Státní financování prostřednictvím programů péče o krajinu je nedostatečné a vypláceno zpětně až na konci roku, což nutí ochranáře financovat péči z vlastních zdrojů nebo se zadlužovat. Zpoždění v podepisování smluv s Agenturou ochrany přírody a krajiny, způsobené rozpočtovým provizoriem, situaci dále komplikuje. Některé organizace již opustily lokality, o které pečovaly desítky let, což může vést k úbytku biodiverzity, protože bez pravidelné péče jsou ohrožené druhy vytlačovány invazními rostlinami a náletovými dřevinami.
Kvalita zemědělské půdy v Česku i globálně dlouhodobě klesá, což je především důsledkem intenzivního zemědělského hospodaření zaměřeného na krátkodobé výnosy bez ohledu na dlouhodobé zdraví půdy. Degradace půdy znamená úbytek organické hmoty a snížení schopnosti půdy plnit produkční i ekosystémové funkce. Zdravá půda je klíčová pro biodiverzitu, zadržování vody, ukládání uhlíku a produkci potravin. Pokud se nezmění současný přístup k půdě, může být polovina konvenčně obdělávané půdy do 100 let zcela neúrodná.
Území pražské přírodní památky Cihelna v Bažantnici v Hloubětíně změní hranice a mírně se zvětší její rozloha. Cílem je zlepšit péči o chráněné území, zároveň si změnu vyžádala úprava legislativy. Plocha se zvětší ze současných 4,38 na 4,72 hektaru a zrušeno bude ochranné pásmo.
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz