
Jaký význam mají národní parky?
Jaké funkce plní národní parky? Co změnila novela zákona a ochraně přírody a krajiny, která je účinná již několik let?
Jaké funkce plní národní parky? Co změnila novela zákona a ochraně přírody a krajiny, která je účinná již několik let?
Studiem posledních 250 let extrémního sucha v Evropě bylo zjištěno, že jeho epizody v letech 2003 a 2015 rozhodně nebyly ojedinělé. Většina odborných textů, které se suchem zabývají, porovnává léta brzkého 21. století s daty po roce 1950. Hybná síla těchto událostí ale nabyla intenzity dávno před rokem 1950, jak vyplynulo ze studie provedené v roce 2017 profesorem Hanelem a kolektivem.
V České republice se množí projekty, které dávají krajinu „do pořádku“. Voda na nesprávném místě je ale globální problém, jednu z prvních vlaštovek zjišťování aktuálního stavu vody vypustila společnost SpaceX, jedná se o Falcon 9. Ta bude mapovat aktuální stav sladké i slané vody po celém světě.
Novým ředitelem Lesů ČR se stal dosavadní ekonomický ředitel firmy, Dalibor Šafařík. Zda budou Lesy ČR hospodařit tak, aby posílily biodiverzitu, zvětšily plochy, které budou ponechané samovolnému vývoji a ponechaly staré stromy k dožití a zetlení, zůstává otázkou vedle snižování stavů spárkaté zvěře, spolupráce se středními školami a startovacích bytů pro nové zaměstnance.
Voda v krajině po minulých zásazích chybí. Proč a jak se do ní vrací, shrnuje Vojtěch Šťastný v Nedej se.
Karlovarský kraj se pokusí obnovit rašeliniště v přírodní rezervaci Oceán v Krušných horách.
Mechanizovanému zemědělství tak, jak je aktuálně v ČR nastavené, tyto systémy nemohou konkurovat, ale opětovné zavedení agrolesnických systémů v klimatickém pásu má význam právě v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny.
Kde všude se v poslední době adaptujeme na změnu klimatu?
Půdě chybí statková hnojiva, která se do ní oproti minulosti už nevracejí a organické složky tak ubývá. Potenciálně je ale schopna díky organické složce zadržet tolik vody, že by nahradila plánované vodní nádrže.
Udržitelného hospodaření lze v krajině dosáhnout, pokud se přínosy ekosystémových služeb posoudí společně s termodynamickými náklady. Ekonomické subjekty by měly platit za „tepelnou stopu“, tzn. za termodynamické ztráty způsobené přeměnou ekosystémů.
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz