Vědcům z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně letos v říjnu vyšel článek v odborném periodiku Ecosystem Services. Pomocí metody energie-voda-vegetace se zabývají tím, že řadí ekosystémy podle jejich účinnosti při práci se sluneční energií, což umožňuje odhadnout termodynamické náklady přírody, které byly způsobeny antropogenizací krajiny. Udržitelného hospodaření lze v krajině dosáhnout, pokud se přínosy ekosystémových služeb posoudí společně s těmito termodynamickými náklady. Ekonomické subjekty by tedy měly platit za „tepelnou stopu“, tzn. za termodynamické ztráty způsobené přeměnou ekosystémů. Samotné hodnoty ekosystémových služeb, definované jako přínos pro člověka, jsou užitečné, ale jednostranné, protože opomíjejí termodynamické náklady přírody.
Ve 20. století lidé zlikvidovali 1 mld. ha lesů. což je stejně jako za předchozích 10 000 let. Autoři tvrdí, že přeměna lesů mírného pásma a následné zastavování krajiny má následky ve formě ztráty podpory a regulace ekosystémových služeb, a to dvěstěkrát vyšší, než jsou ekonomické přínosy. Konkrétně dochází ke ztrátě evapotranspirace, která je v zastavěném prostředí nahrazena oteplováním, což vede k energetickým dopadům, které jsou o dva řády větší, než dopady emisí skleníkových plynů. Klimaxové lesy, v Evropě nejcennější producenty podpůrných a regulačních ekosystémových služeb, nejsou aktuálně lidé technologiemi schopni nahradit. Úsilí i finance by měly být směřovány k obnově relativně souvislých sítí přirozené a funkční vegetace Evropy, která má na celé planetě pro život i pro klima nenahraditelnou úlohu.
