Půda je prostředí pro půdní organismy, které se podílejí na mineralizaci a koloběhu prvků. Na jejím složení závisí růst, vývoj a stabilita rostlinného společenstva, které na ní roste. V České republice je množství živin v lesních půdách nízké až velmi nízké, odběrem biomasy se dále snižuje. Spoléhat na přirozený koloběh živin tedy nelze, a proto vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti tento problém řeší použitím hnojiva s obsahem zeolitu. Díky tomu, jak je zeolit porézní, umožňuje uvolňovat hnojivo (dusík a hořčík) postupně a dlouhodobě, ideálně po dobu jednoho roku nebo více a ve správném poměru. Umožní to přežít sazenicím, které mění lokalitu a průběžně podporuje zakořeňování a růst sazenic na chudých stanovištích. Díky postupnému uvolňování nedochází k vyplavování prvků a ke kontaminaci povrchové vody dusíkem. Efekt přihnojování hnojivy s obsahem zeolitů je nejvíce patrný na kyselých, degradovaných půdách ohrožených suchem. Celá metodika je k dispozici zde.
