Ramsarská úmluva, celým názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, byla uzavřena přesně před půlstoletím, 2. února 1971 v iránském městě Ramsar. Smlouva byla podepsána zástupci 18 států a vstoupila v platnost 21.12. 1975. První země, které v roce 1975 zahrnuly Ramsarskou úmluvu do národní legislativy byly Austrálie, Finsko, Řecko, Írán, Norsko, JAR a Švédsko. Československá federativní republika se stala její smluvní stranou dne 2. července 1990. V současné době se k Ramsarské úmluvě připojilo celkem 171 států a jedná se o jediný typ ekosystému, který má vlastní mezinárodní úmluvu.
Mokřady byly považovány dlouho dobu za zcela bezcenné ekosystémy. Zásadní obrat v posuzování hodnot a významu mokřadů nastal až v 50. a 60. letech 20. století. V současné době jsou mokřady považovány za jeden z nejcennějších ekosystémů díky svým ekosystémových službám, které poskytují. Mezi tyto služby lze například zmínit produkci základních potravin, retenci vody v krajině, ochranu před povodněmi, ochranu pobřežních oblastí nebo ukládání uhlíku v půdě. Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, a zejména katedra aplikované ekologie, se dlouhodobě věnuje studiu tohoto ekosystému z hlediska ukládání uhlíku v přirozených mokřadech, odstraňování živin, těžkých kovů a organických látek včetně farmak, látek osobní potřeby a pesticidů v umělých mokřadech, výskytu vodního ptactva nebo využití mokřadů pro retenci vody v krajině.
V České republice se nachází celkem 14 mokřadů mezinárodního významu o celkové rozloze 60 207 hektarů. Jako první mokřady byly zapsány 2.7.1990 Lednické rybníky (650 ha), Novozámecký a Břehyňský rybník (923 ha), Šumavská rašeliniště (637 ha) a Třeboňské rybníky (10 165 ha). Jako poslední byly zapsány mokřady Horní Jizery (2303 ha) a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3223 ha).
Další informace na:
https://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech
Základní mise Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání všech mokřadů na lokální, regionální a národní úrovni a prostřednictvím mezinárodní spolupráce přispět k udržitelnému rozvoji světa. Pro potřebu Ramsarské úmluvy jsou mokřady definovány jako „Území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“. Z odborného hlediska jsou mokřady definovány jako „oblasti, které jsou zaplaveny mělkou vodu nebo je půda vodou saturována dostatečně dlouho, aby se vytvořily podmínky pro vznik hydromorfních (anaerobních) půd, které podporují růst vegetace, která je speciálně přizpůsobená na anaerobní půdní podmínky.“
Mokřady mohou být zařazeny na seznam „mezinárodně významných mokřadů“ na základě 9 kritérií, která jsou rozdělena do dvou skupin.
Skupina A: Oblasti, kde se vyskytují reprezentativní, vzácné nebo unikátní typy mokřadů
Kritérium 1: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud představuje příklad typického, vzácného nebo unikátního typu přírodního nebo přírodně blízkého mokřadu pro daný biogeografický region (17,8 %)
Skupina B: Oblasti mezinárodního výzkumu z hlediska zachování biodiverzity
Kritéria založená na druhových a ekologických společenstvech
Kritérium 2: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je obýván zranitelnými, ohroženými nebo kriticky ohroženými druhy nebo ohroženými společenstvy (20,2 %)
Kritérium 3: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je obýván populacemi rostlin nebo živočichů důležitých pro uchování biologické rozmanitosti v daném biogeografickém regionu (16,7 %).
Kritérium 4: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud má zvláštní význam pro rostliny nebo živočichy v kritickém stádiu jeich životních cyklů, nebo jim poskytuje úkryt v případě nepříznivých podmínek (15,7 %).
Specifická kritéria založená na vodním ptactvu
Kritérium 5: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je pravidelně využíván více než 20 000 jedinci vodních ptáků (7,9 %).
Kritérium 6: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je pravidelně využíván alespoň 1 % jedinců populace jednoho druhu nebo poddruhu vodních ptáků (9,2 %).
Specifická kritéria založená na rybách
Kritérium 7: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je pravidelně využíván podstatnou částí geograficky původních poddruhů, druhů nebo čeledí ryb, jejich vývojových stádií, a jsou-li zde specifické mezidruhové vztahy nebo populace významné pro ekonomický přínos nebo ochranářskou hodnotu přispívající k celkové biologické rozmanitosti (4,9 %).
Kritérium 8: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je důležitým zdrojem potravy pro ryby, trdlištěm, místem vývoje plůdku nebo tahovou cestou, na které jsou ryby, ať již daného mokřadu nebo i mimo něj, závislé (7,1 %).
Specifická kritéria založená na dalších taxonech
Kritérium 9: Mokřad by měl být považován za mezinárodně významný, pokud je pravidelně využíván alespoň 1 % jedinců populace jednoho neptačího druhu nebo poddruhu živočichů závislých na mokřadech (0,6 %).
V současné době Ramsarská úmluva zahrnuje 2414 mokřadů o celkové ploše 254 540 512 ha. Největší počet „ramsarských“ mokřadů je v Evropě (47 %), Africe (17%) a Asii (15 %). Z hlediska plochy mokřadů má nejvíce „ramsarských mokřadů“ Afrika (43 %), Jižní Amerika (24 %) a Evropa (11 %).
Největší plocha „ramsarských“ mokřadů je v Bolívii (148 425 km2), Kongu (138 139 km2), Kanadě (130 869 km2), Čadu (124 051 km2) a Rusku (103 238 km2). Nejvíce „ramsarských“ mokřadů ve Velké Británii (175), Mexiku (142), Španělsku (75), Švédsku (68) a Austrálii (66).
Prvním mokřadem zapsaným na seznam ramsarských mokřadů byl Cobourg Peninsula, který byl zapsán 8.5.1974. Největšími mokřady zapsanými na seznamu Ramsarské úmluvy jsou Rio Negro v Brazílii (120 016 km2), Ngiri-Tumba-Maindombe v Demokratické Republice Kongo (65 696 km2) a Queen Maud Gulf v Kanadě (62 782 km2).
