Se suchem je zapotřebí se vyrovnávat ve městech, ale i v krajině. V Železných horách ponechaly Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny podél turistické cesty torza smrků, uschlých kvůli kůrovci. Zvolili tak, protože je to pro les a jeho obnovu šetrnější, než stromy pokácet celé. Svou přítomností budou bojovat proti větrné erozi, udržovat vlhkost, vytvářet stín a jako odumřelé dřevo budou sloužit hmyzu a jiným organismům, např. houbám. Vedle nich přišli vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na to, že některé dřeviny obsahují gen sucha. Jejich následným výběrem pro další osev tak lze vypěstovat geneticky odolnější dřeviny a zmírnit vlivy sucha na ně. Touto selekcí chtějí vědci zajistit co nejlepší směs dřevin, kterou lze zalesnit holiny po těžbě kůrovcové kalamity.
S nárazovým větrem pomůže i obnova větrolamů, do jejichž obnovy se pustila Masarykova univerzita. Jejich životnost se na mnoha místech chýlí ke konci, protože byly často jako větrolamy vysazovány rychle rostoucí, krátkověké dřeviny. Větrolamy lze řadit mezi účinná adaptační opatření v boji proti suchu i změně klimatu. Větrnou erozí dochází k odnosu ornice, nejúrodnější části půdy. Závažnost eroze se zhoršuje se suchem, zvyšující se extremitou počasí a s celkovou degradací půdy. Pro stanovení funkčnosti, vitality a hustoty zapojení bude univerzita využívat dálkového průzkumu Země. Výsledky by měly vytvořit metodiku pro větrolamy, použitelnou v územním a krajinném plánování ČR.
Jihlava si nechala zpracovat strategii na adaptaci změny klimatu. Jedná se o město, které v minulých letech trápilo sucho tak moc, až téměř pohltilo řeku. Město se potýkalo s nedostatkem pitné vody z nádrže Hubenov, což bylo vyřešeno připojením na přivaděč z přehrady Švihov na řece Želivka. Uvědomují si ale, že zásadní je vodu ve městě zadržet. Na pronajatých polích požaduje město zelené pásy, v městských lesích změnilo nebo změní jejich funkci na vodohospodářskou. Snahu pozorují i u občanů, u novostaveb se běžně počítá se zadržováním dešťové vody.
