Lyžování se stále častěji dostává do popředí zájmu ochrany životního prostředí, konkrétně ve spojitosti spotřeby vody na výrobu umělého sněhu. Jelikož v poslední době padá sněhu stále méně vlivem globálního oteplování, skiareály jsou nuceny vyrábět umělý sníh. To se často setkává s problematikou nedostatku vody a kolísavými průtoky. Výroba umělého sněhu však nemusí mít vždy negativní důsledky pro vodní režim v krajině, pokud se respektují základní pravidla odběrů. Možností by mohl být efektivní management výroby sněhu, který zahrnuje předpověď tání sněhu na sjezdovce spojenou s možností recyklace vody z tajícího sněhu.
Relevantní studie o konkrétním vlivu na vodní režim na českém území však chybí, a proto tým vědců vedený Romanem Jurasem sleduje, jaké jsou rozdíly v rychlosti tání umělého a technického sněhu. To pomůže ujasnit, jak rychle se voda z technického sněhu vrátí do vodního toku a kolik se jí dá znovu využít pro další zasněžování. Tento rok tým zahájil spolupráci se skiareálem Alšovka v Krušných horách, který poskytl prostor pro experimenty. Před zimou vědci nainstalovali měřící plochy, které budou automaticky vyhodnocovat množství vody z tání sněhu na sjezdovce a v lese. Dostanou tak základní data pro navržení efektivního hospodaření s vodou. Tuto problematiku chtějí hydrologové v budoucnu také řešit v rámci navrženého projektu TAČR Prostředí pro život.
