EU vyzývá členské státy, aby respektovaly úmluvy v rámci tzv. Zelené dohody a zpracovaly či aktualizovaly své národní strategie s maximální ambicí v oblasti udržitelného zemědělství, které bude odolávat nadcházející klimatické změně, bude snižovat emise CO2, podporovat biodiverzitu či wellfare chovaných zvířat.
Lesnický sektor čelí výzvám spojeným s globální klimatickou změnou, jako je nerovnoměrné rozložení srážek, zvýšení teplot a extrémní projevy počasí. Tyto faktory ovlivňují růst dřevin, včetně dubů a ořešáků. Odborníci diskutují o posunu areálů dřevin a doporučují přizpůsobení lesnických postupů novým podmínkám.
Lesy České republiky zahájily rozsáhlý projekt obnovy lesů postižených kůrovcovou kalamitou. Cílem je vysadit smíšené lesní porosty odolnější vůči škůdcům a klimatickým změnám, což přispěje k dlouhodobé stabilitě a zdraví české krajiny.
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku „Zdravá krajina“ firmě podporující obnovu Janovského mokřadu. Tato iniciativa je součástí širšího projektu zaměřeného na zlepšení stavu krajiny prostřednictvím environmentálních opatření financovaných soukromými subjekty. Firmy si mohou vybrat konkrétní projekt, který podpoří, čímž přispějí k udržitelnosti a biodiverzitě regionu
Neziskové organizace a spolky pečující o chráněná území v Česku čelí finančním potížím, které ohrožují jejich schopnost udržovat vzácné lokality. Státní financování prostřednictvím programů péče o krajinu je nedostatečné a vypláceno zpětně až na konci roku, což nutí ochranáře financovat péči z vlastních zdrojů nebo se zadlužovat. Zpoždění v podepisování smluv s Agenturou ochrany přírody a krajiny, způsobené rozpočtovým provizoriem, situaci dále komplikuje. Některé organizace již opustily lokality, o které pečovaly desítky let, což může vést k úbytku biodiverzity, protože bez pravidelné péče jsou ohrožené druhy vytlačovány invazními rostlinami a náletovými dřevinami.
Kvalita zemědělské půdy v Česku i globálně dlouhodobě klesá, což je především důsledkem intenzivního zemědělského hospodaření zaměřeného na krátkodobé výnosy bez ohledu na dlouhodobé zdraví půdy. Degradace půdy znamená úbytek organické hmoty a snížení schopnosti půdy plnit produkční i ekosystémové funkce. Zdravá půda je klíčová pro biodiverzitu, zadržování vody, ukládání uhlíku a produkci potravin. Pokud se nezmění současný přístup k půdě, může být polovina konvenčně obdělávané půdy do 100 let zcela neúrodná.
Území pražské přírodní památky Cihelna v Bažantnici v Hloubětíně změní hranice a mírně se zvětší její rozloha. Cílem je zlepšit péči o chráněné území, zároveň si změnu vyžádala úprava legislativy. Plocha se zvětší ze současných 4,38 na 4,72 hektaru a zrušeno bude ochranné pásmo.
Bioklimatolog Miroslav Trnka upozorňuje na postupný úbytek zimního období v České republice. Za posledních 20 let nebyla v nížinách zaznamenána trvalá sněhová pokrývka, což má dopad na krajinu, zemědělství a vodní zdroje.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny v únoru vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby podpořilo návrh Evropské komise na snížení ochrany vlků. Tento krok vyvolává debatu mezi ochránci přírody, zemědělci a místními obyvateli. Zatímco někteří varují, že nižší úroveň ochrany může ohrozit rovnováhu v ekosystémech a zvýšit tlak na druhy žijící ve volné přírodě, jiní tvrdí, že větší regulace vlků by mohla zlepšit situaci v oblastech, kde dochází k útokům na hospodářská zvířata. Výsledek rozhodnutí může významně ovlivnit podobu české krajiny a biodiverzitu v dotčených regionech.
Údolí Chvojnice, jedno z nejkrásnějších říčních údolí na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, zažilo drastické změny v důsledku těžby dřeva. Starosta Oslavan, Vít Aldorf, veřejně upozornil na devastaci biotopu, kde těžba proběhla bezohledně a bez následné péče. Těžká technika zničila původní porost, včetně staletého smrku, známého jako „strážce údolí“, a poškodila turistické trasy i cesty. Místo kdysi živého ekosystému s chráněnými druhy rostlin a živočichů nyní připomíná neúrodnou měsíční krajinu.
Ve Zdoňově na Náchodsku začala obnova krajiny podle takzvaného Modelu Živá krajina. Se souhlasem několika vlastníků půdy tam vzniklo pět tůní s potokem. Soustava zadržuje dešťovou a podpovrchovou vodu, zároveň omezila přívaly vod z průtrží a obnovila historický mokřad.
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz