Lesnický sektor čelí výzvám spojeným s globální klimatickou změnou, jako je nerovnoměrné rozložení srážek, zvýšení teplot a extrémní projevy počasí. Tyto faktory ovlivňují růst dřevin, včetně dubů a ořešáků. Odborníci diskutují o posunu areálů dřevin a doporučují přizpůsobení lesnických postupů novým podmínkám.
Lesy České republiky zahájily rozsáhlý projekt obnovy lesů postižených kůrovcovou kalamitou. Cílem je vysadit smíšené lesní porosty odolnější vůči škůdcům a klimatickým změnám, což přispěje k dlouhodobé stabilitě a zdraví české krajiny.
Neziskové organizace a spolky pečující o chráněná území v Česku čelí finančním potížím, které ohrožují jejich schopnost udržovat vzácné lokality. Státní financování prostřednictvím programů péče o krajinu je nedostatečné a vypláceno zpětně až na konci roku, což nutí ochranáře financovat péči z vlastních zdrojů nebo se zadlužovat. Zpoždění v podepisování smluv s Agenturou ochrany přírody a krajiny, způsobené rozpočtovým provizoriem, situaci dále komplikuje. Některé organizace již opustily lokality, o které pečovaly desítky let, což může vést k úbytku biodiverzity, protože bez pravidelné péče jsou ohrožené druhy vytlačovány invazními rostlinami a náletovými dřevinami.
Kvalita zemědělské půdy v Česku i globálně dlouhodobě klesá, což je především důsledkem intenzivního zemědělského hospodaření zaměřeného na krátkodobé výnosy bez ohledu na dlouhodobé zdraví půdy. Degradace půdy znamená úbytek organické hmoty a snížení schopnosti půdy plnit produkční i ekosystémové funkce. Zdravá půda je klíčová pro biodiverzitu, zadržování vody, ukládání uhlíku a produkci potravin. Pokud se nezmění současný přístup k půdě, může být polovina konvenčně obdělávané půdy do 100 let zcela neúrodná.
Území pražské přírodní památky Cihelna v Bažantnici v Hloubětíně změní hranice a mírně se zvětší její rozloha. Cílem je zlepšit péči o chráněné území, zároveň si změnu vyžádala úprava legislativy. Plocha se zvětší ze současných 4,38 na 4,72 hektaru a zrušeno bude ochranné pásmo.
Bioklimatolog Miroslav Trnka upozorňuje na postupný úbytek zimního období v České republice. Za posledních 20 let nebyla v nížinách zaznamenána trvalá sněhová pokrývka, což má dopad na krajinu, zemědělství a vodní zdroje.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny v únoru vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby podpořilo návrh Evropské komise na snížení ochrany vlků. Tento krok vyvolává debatu mezi ochránci přírody, zemědělci a místními obyvateli. Zatímco někteří varují, že nižší úroveň ochrany může ohrozit rovnováhu v ekosystémech a zvýšit tlak na druhy žijící ve volné přírodě, jiní tvrdí, že větší regulace vlků by mohla zlepšit situaci v oblastech, kde dochází k útokům na hospodářská zvířata. Výsledek rozhodnutí může významně ovlivnit podobu české krajiny a biodiverzitu v dotčených regionech.
Údolí Chvojnice, jedno z nejkrásnějších říčních údolí na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, zažilo drastické změny v důsledku těžby dřeva. Starosta Oslavan, Vít Aldorf, veřejně upozornil na devastaci biotopu, kde těžba proběhla bezohledně a bez následné péče. Těžká technika zničila původní porost, včetně staletého smrku, známého jako „strážce údolí“, a poškodila turistické trasy i cesty. Místo kdysi živého ekosystému s chráněnými druhy rostlin a živočichů nyní připomíná neúrodnou měsíční krajinu.
Ve Zdoňově na Náchodsku začala obnova krajiny podle takzvaného Modelu Živá krajina. Se souhlasem několika vlastníků půdy tam vzniklo pět tůní s potokem. Soustava zadržuje dešťovou a podpovrchovou vodu, zároveň omezila přívaly vod z průtrží a obnovila historický mokřad.
Jaký vztah mají ptáci k fotovoltaickým elektrárnám?
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz