Na pískovně Marokánka probíhá už po několik let rekultivace. Aktuálně je zalesňována, ale podle přírodovědců se jedná o cenný biotop sám o sobě, a zalesňování může uškodit na písek vázaným ohroženým druhům živočichů.
Mechanizovanému zemědělství tak, jak je aktuálně v ČR nastavené, tyto systémy nemohou konkurovat, ale opětovné zavedení agrolesnických systémů v klimatickém pásu má význam právě v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny.
Kde všude se v poslední době adaptujeme na změnu klimatu?
Půdě chybí statková hnojiva, která se do ní oproti minulosti už nevracejí a organické složky tak ubývá. Potenciálně je ale schopna díky organické složce zadržet tolik vody, že by nahradila plánované vodní nádrže.
Čeká nás nový zákon proti odlesňování. Jak bude vypadat jeho finální podoba závisí na tom, jak doupadnou jednání trialogu. Výsledek by měl být představen do konce roku 2022.
Udržitelného hospodaření lze v krajině dosáhnout, pokud se přínosy ekosystémových služeb posoudí společně s termodynamickými náklady. Ekonomické subjekty by měly platit za „tepelnou stopu“, tzn. za termodynamické ztráty způsobené přeměnou ekosystémů.
Tůně se navracejí do České republiky. Umějí nejen zadržovat vodu v krajině, zvyšují bidoverzitu a mohou sloužit jako prvek, zlepšující lokální mikroklima.
Mezi lety 1970 a 2018 došlo průměrně k poklesu abundance (počtu jedinců téhož druhu) na celém světě o 69 %. V biologické rozmanitosti ale nestačí „dosáhnout nulového stavu“, tzn. pouze zastavit úbytek, zde musí nastoupit obnova – do roku 2030 potřebujeme přírodu pozitivní. Pozitivní znamená, že na konci desetiletí budeme mít více přírody, než jsme měli v roce 2020.
Ministryně Anna Hubáčková odchází z funkce, shrnuli jsme, co se jí (ne)podařilo a v čem může být nastupující ministr Hladík lepší.
Jak se se suchem vyrovnávat ve městě a jak v krajině? A jakou funkci mají větrolamy?
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz