Kde jinde načerpat inspiraci o hospodaření, které probíhá s respektem ke krajině? Kromě ocenění, které bude uděleno průkopníkům v praxi, zazní i odborné příspěvky na téma ekologického hospodaření. Nedílnou součástí akce bude i diskuse s farmáři, členy komise, která uděluje ocenění, i odborníky. Účast je možná osobně i online, přihlašování je možné ještě do pátku 19. ledna. Více informací k dispozici v pozvánce.
Podle Aleše Fardy se máme připravit na dvě roční období, protože klasické čtvero, na které jsme zvyklí, postupně vymizí.
Nové mapy mikroklimatu pomohou s ochranou rostlin v národních parcích.
Czech and Slovak Sustainability Summit je nová konference, která má za úkol propojit byznysové a vědecké komunity. Jedním ze členů vědecké rady této konference byl jmenován prof. Vymazal z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Setkání má představit projekty, které budou mít skutečně pozitivní dopad na životní prostředí a inspirovat ostatní k tomu, aby jejich společnosti byly udržitelnější. Garantem je nově vzniklý Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha. Více informací je k dispozici na webu konference.
Ptáci v Latinské Americe se nechovají stejně při útěku před predátory, jako ti v Evropě.
Jaké funkce plní národní parky? Co změnila novela zákona a ochraně přírody a krajiny, která je účinná již několik let?
V České republice je množství živin v lesních půdách nízké až velmi nízké, odběrem biomasy se dále snižuje. Spoléhat na přirozený koloběh živin tedy nelze, a proto vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti tento problém řeší použitím hnojiva s obsahem zeolitu.
Půdě chybí statková hnojiva, která se do ní oproti minulosti už nevracejí a organické složky tak ubývá. Potenciálně je ale schopna díky organické složce zadržet tolik vody, že by nahradila plánované vodní nádrže.
Mezi lety 1970 a 2018 došlo průměrně k poklesu abundance (počtu jedinců téhož druhu) na celém světě o 69 %. V biologické rozmanitosti ale nestačí „dosáhnout nulového stavu“, tzn. pouze zastavit úbytek, zde musí nastoupit obnova – do roku 2030 potřebujeme přírodu pozitivní. Pozitivní znamená, že na konci desetiletí budeme mít více přírody, než jsme měli v roce 2020.
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz
