Novým ředitelem Lesů ČR se stal dosavadní ekonomický ředitel firmy, Dalibor Šafařík. Zda budou Lesy ČR hospodařit tak, aby posílily biodiverzitu, zvětšily plochy, které budou ponechané samovolnému vývoji a ponechaly staré stromy k dožití a zetlení, zůstává otázkou vedle snižování stavů spárkaté zvěře, spolupráce se středními školami a startovacích bytů pro nové zaměstnance.
Voda v krajině po minulých zásazích chybí. Proč a jak se do ní vrací, shrnuje Vojtěch Šťastný v Nedej se.
Karlovarský kraj se pokusí obnovit rašeliniště v přírodní rezervaci Oceán v Krušných horách.
Přechod na obnovitelné zdroje energie může mít negativní vliv na biodiverzitu. Jak se tomu vyhnout?
Na pískovně Marokánka probíhá už po několik let rekultivace. Aktuálně je zalesňována, ale podle přírodovědců se jedná o cenný biotop sám o sobě, a zalesňování může uškodit na písek vázaným ohroženým druhům živočichů.
Kde všude se v poslední době adaptujeme na změnu klimatu?
Čeká nás nový zákon proti odlesňování. Jak bude vypadat jeho finální podoba závisí na tom, jak doupadnou jednání trialogu. Výsledek by měl být představen do konce roku 2022.
Tůně se navracejí do České republiky. Umějí nejen zadržovat vodu v krajině, zvyšují bidoverzitu a mohou sloužit jako prvek, zlepšující lokální mikroklima.
Mezi lety 1970 a 2018 došlo průměrně k poklesu abundance (počtu jedinců téhož druhu) na celém světě o 69 %. V biologické rozmanitosti ale nestačí „dosáhnout nulového stavu“, tzn. pouze zastavit úbytek, zde musí nastoupit obnova – do roku 2030 potřebujeme přírodu pozitivní. Pozitivní znamená, že na konci desetiletí budeme mít více přírody, než jsme měli v roce 2020.
Návratu některých druhů do přírody pomáhá rozšiřování a propojování chráněných území, řízený návrat do volné přírody nebo zlepšování přirozeného prostředí.
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz