Ptákům svědčí snad cokoli více než zemědělská krajina
Jaký vztah mají ptáci k fotovoltaickým elektrárnám?
Jaký vztah mají ptáci k fotovoltaickým elektrárnám?
Jedním z hybatelů klimatické krize je hodnocení přírody ekonomickými ukazateli.
Zalesňování zlepšuje kvalitu zemědělské půdy.
Ptáci v Latinské Americe se nechovají stejně při útěku před predátory, jako ti v Evropě.
Studiem posledních 250 let extrémního sucha v Evropě bylo zjištěno, že jeho epizody v letech 2003 a 2015 rozhodně nebyly ojedinělé. Většina odborných textů, které se suchem zabývají, porovnává léta brzkého 21. století s daty po roce 1950. Hybná síla těchto událostí ale nabyla intenzity dávno před rokem 1950, jak vyplynulo ze studie provedené v roce 2017 profesorem Hanelem a kolektivem.
Studie vědců z Mendelovy univerzity přišla na to, že nejvyšší biodiverzita pavouků žijících na povrchu půdy je v porostech se silným prosvětlením a navrhuje návrat k hospodaření v lesích tak, aby vznikala mozaika tmavších a světlejších stanovišť.
Mechanizovanému zemědělství tak, jak je aktuálně v ČR nastavené, tyto systémy nemohou konkurovat, ale opětovné zavedení agrolesnických systémů v klimatickém pásu má význam právě v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny.
Udržitelného hospodaření lze v krajině dosáhnout, pokud se přínosy ekosystémových služeb posoudí společně s termodynamickými náklady. Ekonomické subjekty by měly platit za „tepelnou stopu“, tzn. za termodynamické ztráty způsobené přeměnou ekosystémů.
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz