Mechanizovanému zemědělství tak, jak je aktuálně v ČR nastavené, tyto systémy nemohou konkurovat, ale opětovné zavedení agrolesnických systémů v klimatickém pásu má význam právě v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny.
Kde všude se v poslední době adaptujeme na změnu klimatu?
Půdě chybí statková hnojiva, která se do ní oproti minulosti už nevracejí a organické složky tak ubývá. Potenciálně je ale schopna díky organické složce zadržet tolik vody, že by nahradila plánované vodní nádrže.
Udržitelného hospodaření lze v krajině dosáhnout, pokud se přínosy ekosystémových služeb posoudí společně s termodynamickými náklady. Ekonomické subjekty by měly platit za „tepelnou stopu“, tzn. za termodynamické ztráty způsobené přeměnou ekosystémů.
Tůně se navracejí do České republiky. Umějí nejen zadržovat vodu v krajině, zvyšují bidoverzitu a mohou sloužit jako prvek, zlepšující lokální mikroklima.
Mezi lety 1970 a 2018 došlo průměrně k poklesu abundance (počtu jedinců téhož druhu) na celém světě o 69 %. V biologické rozmanitosti ale nestačí „dosáhnout nulového stavu“, tzn. pouze zastavit úbytek, zde musí nastoupit obnova – do roku 2030 potřebujeme přírodu pozitivní. Pozitivní znamená, že na konci desetiletí budeme mít více přírody, než jsme měli v roce 2020.
Ministryně Anna Hubáčková odchází z funkce, shrnuli jsme, co se jí (ne)podařilo a v čem může být nastupující ministr Hladík lepší.
Jak se se suchem vyrovnávat ve městě a jak v krajině? A jakou funkci mají větrolamy?
Nová komise pro sucho je mezirezortní, o svou funkci se zde dělí ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. V krajích bude moct rozhodovat o nakládání s vodou. Svolána bude, pokud bude vyhlášen stav nedostatku vody ve více krajích nebo pokud o to požádá předseda krajské komise pro sucho. Více v tiskové zprávě MZe.
Výsledky projektu o zlepšování zadržení vody v krajině jsou viditelné již po dvou týdnech!
Hlavní editor
pixova@fzp.czu.cz